zobrazit na mapě

chrám svatého Mikuláše na Malé Straně - Malostranské náměstí, Malá Strana

chrám svatého Mikuláše na Malé Straně

Malostranské náměstí, Malá Strana

Monumentální chrám sv. Mikuláše na Malostranském náměstí, vybudovaný Tovaryšstvem Ježíšovým (jezuity) ve stylu iluzivního baroka, který reprezentoval politické a společenské změny po bitvě na Bílé hoře, vznikal po více než osm desetiletí. Vyrostl na místě gotického farního kostela stejného zasvěcení, který jezuité získali po roce 1620 z rozhodnutí císaře v rámci rekatolizace českých zemí. Stavbu zahájil roku 1673 P. Bos, kterého brzy vystřídal G. D. Orsi de Orsini, loď s průčelím postavil v letech 1704–11 K. Dientzenhofer, kněžiště s kopulí v letech 1737–52 K. I. Dientzenhofer, věž zvonice v letech 1751–56 upravil A. M. Lurago. Chrám je jednou z nejvýznamnějších barokních památek Evropy a bývá nazýván nejkrásnější stavbou českého baroka. Kolos o půdorysu 40×60 m s třicetimetrovou hlavní lodí spočívá na 15 m hlubokých základech. Obě chrámové věže, věž zvonice i kopule s věžičkou jsou vysoké 79 m. Průměr měděným plechem kryté kupole je uvnitř 17 m (vně 20 m), výška kopule dosahuje uvnitř 50 m (nejvyšší pražská vnitřní prostora) a zvenčí 70 m. Kopule je v promyšlené optické a panoramatické vazbě s Parléřovou částí katedrály sv. Víta, západní průčelí s plastikami církevních otců tvoří navíc ideovou jednotu se sochařskou výzdobou Karlova mostu a – rovněž jezuitského – kostela sv. Salvátora v areálu Klementina na Starém Městě.

Stavitelé chrámu sv. Mikuláše využili všech charakteristických prvků barokního slohu k posílení monumentality a dojmu dramatičnosti, expresivity a plastičnosti, který je ještě umocněn použitím iluzivních fresek a rafinované hry světla a stínu v interiéru. Ten je koncipován na principu prostupu geometrických těles a je dokonalou ukázkou barokního umění zapůsobit a ohromit návštěvníka, vyvolat v něm pohnutí a probudit náboženský cit. Nejcennějšími součástmi výzdoby jsou sochy od I. F. Platzera (více než 50 soch), plastiky od P. Prachnera, R. J. Prachnera a J. A. Quittainera, fresky od J. Kramolína, F. X. Balka a J. L. Krackera, obrazy od K. Škréty, L. Kohla a I. Raaba. Na chrámové varhany z let 1754–46 hrál při své návštěvě Prahy v roce 1787 W. A. Mozart. V kostele se zachovaly i původní lavice z 1. poloviny 18. století, v přilehlé zvonici renesanční zvon z roku 1576, odlitý z dílně zvonaře Brikcího z Cimperka. Na konci 19. století byl chrám renovován J. Mockerem a K. Hilbertem, poslední velká rekonstrukce proběhla v letech 1984–89. – Ze severní strany přiléhá k chrámu masa bývalého jezuitského profesního domu, dnes sídla Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. – Od roku 1995 je chrám sv. Mikuláše národní kulturní památkou.