chrám svatého Mikuláše na Malé Straně - Malostranské náměstí, Malá Strana
Malostranské náměstí, Malá Strana
Monumentální chrám sv. Mikuláše na Malostranském náměstí, vybudovaný Tovaryšstvem Ježíšovým (jezuity) ve stylu iluzivního baroka, který reprezentoval politické a společenské změny po bitvě na Bílé hoře, vznikal po více než osm desetiletí. Vyrostl na místě gotického farního kostela stejného zasvěcení, který jezuité získali po roce 1620 z rozhodnutí císaře v rámci rekatolizace českých zemí. Stavbu zahájil roku 1673 P. Bos, kterého brzy vystřídal G. D. Orsi de Orsini, loď s průčelím postavil v letech 1704–11 K. Dientzenhofer, kněžiště s kopulí v letech 1737–52 K. I. Dientzenhofer, věž zvonice v letech 1751–56 upravil A. M. Lurago. Chrám je jednou z nejvýznamnějších barokních památek Evropy a bývá nazýván nejkrásnější stavbou českého baroka. Kolos o půdorysu 40×60 m s třicetimetrovou hlavní lodí spočívá na 15 m hlubokých základech. Obě chrámové věže, věž zvonice i kopule s věžičkou jsou vysoké 79 m. Průměr měděným plechem kryté kupole je uvnitř 17 m (vně 20 m), výška kopule dosahuje uvnitř 50 m (nejvyšší pražská vnitřní prostora) a zvenčí 70 m. Kopule je v promyšlené optické a panoramatické vazbě s Parléřovou částí katedrály sv. Víta, západní průčelí s plastikami církevních otců tvoří navíc ideovou jednotu se sochařskou výzdobou Karlova mostu a – rovněž jezuitského – kostela sv. Salvátora v areálu Klementina na Starém Městě.
Stavitelé chrámu sv. Mikuláše využili všech charakteristických prvků barokního slohu k posílení monumentality a dojmu dramatičnosti, expresivity a plastičnosti, který je ještě umocněn použitím iluzivních fresek a rafinované hry světla a stínu v interiéru. Ten je koncipován na principu prostupu geometrických těles a je dokonalou ukázkou barokního umění zapůsobit a ohromit návštěvníka, vyvolat v něm pohnutí a probudit náboženský cit. Nejcennějšími součástmi výzdoby jsou sochy od I. F. Platzera (více než 50 soch), plastiky od P. Prachnera, R. J. Prachnera a J. A. Quittainera, fresky od J. Kramolína, F. X. Balka a J. L. Krackera, obrazy od K. Škréty, L. Kohla a I. Raaba. Na chrámové varhany z let 1754–46 hrál při své návštěvě Prahy v roce 1787 W. A. Mozart. V kostele se zachovaly i původní lavice z 1. poloviny 18. století, v přilehlé zvonici renesanční zvon z roku 1576, odlitý z dílně zvonaře Brikcího z Cimperka. Na konci 19. století byl chrám renovován J. Mockerem a K. Hilbertem, poslední velká rekonstrukce proběhla v letech 1984–89. – Ze severní strany přiléhá k chrámu masa bývalého jezuitského profesního domu, dnes sídla Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. – Od roku 1995 je chrám sv. Mikuláše národní kulturní památkou.
navštivte také:
počet návštěvníků stránek: